Blížíme se ke konci 110. světového kongresu. Ale co vlastně zakončujeme? Pokaždé po našich setkáních mám dojem, že se otevírá něco nového: otevírají se nové cesty, rozšiřují se naše mysli, naše srdce a naše vědomí, vytvářejí se nové mosty.

Tématem tohoto kongresu bylo – esperanto a technologie jako mosty míru a důvěry mezi národy. V jistém smyslu jsou naše jazyky, mezi nimiž samozřejmě i esperanto, technologie. A jak budou účinné pro lepší mezilidské vztahy, bude záviset na našem vědomí toho, že nejsme sami; že jsme na sobě závislí; a že pro lepší soužití a spolupráci musíme žít a jednat solidárně.

Z této myšlenky se zrodila UEA: že nejsme izolovaní jednotlivci, ale že se navzájem potřebujeme, že existujeme kolektivně a společně a díky tomu, že esperanto je náš jazyk, neexistují pro nás žádná omezení ani překážky spolupráce, pokud nepřestaneme jednat solidárně. Vědomí této skutečnosti je samotnou silou naší naděje na lepší svět.

V tomto sále sedí lidé z desítek zemí s různými zkušenostmi, z různých kultur, různého věku a s různými pohledy na svět. V naší rozmanitosti, v naší krásné rozmanitosti, jsme přesto našli plně funkční společný neutrální jazyk. Navrhuji, abyste se nyní podívali na ty kolem vás. Dívejte se vědomě. Vedle vás jsou lidé – podobně smýšlející lidé, bratři a sestry z větší rodiny. Chci, abychom si všichni uvědomili, že nejsme sami, že všichni můžeme být hrdí na to, čeho naši předchůdci dosáhli a co nyní uskutečňujeme. To je plod spolupráce napříč časem a prostorem, plod solidarity – ale také plod odvahy.

Naši předchůdci museli hodně bojovat – a my musíme bojovat i nadále. Někdy si však myslím, že bychom mohli přestat mluvit o konečném vítězství esperanta. Důvod, proč si to myslím, je, že pro mě esperanto již zvítězilo. My všichni i tento kongres sami jsme toho nádherným důkazem. Ale samozřejmě chceme, aby esperanto i nadále vzkvétalo. Z tohoto důvodu však musíme bojovat i za další změny ve světě. Vskutku, pouze v rovnoprávnějším, spravedlivějším a solidárnějším světě bude esperanto moci plně vzkvétat.

Takže pokud už nebudeme mluvit o konečném vítězství esperanta, protože esperanto již zvítězilo, odvažme se začít mluvit o konečném vítězství lidstva. A pochopme sílu esperanta v tomto ohledu, nejen jako jazyka, ale jako hodnoty, pro přínos světa s větší sebedůvěrou a mírem. S větší láskou nakonec.

Vážení účastníci, doufám, že se vrátíte domů se silnějším pocitem, že jste součástí globální rodiny. Toto vědomí, že nejsme sami a že jsme na sobě závislí, musí nutně existovat ve společnosti, která jedná kolektivněji a solidárněji. Z celého srdce vám děkuji za naše setkání.

Doufám, že se vrátíte domů šťastnější: tak šťastní, jako jsem nyní já díky mým setkáním s vámi, díky našemu světovému kongresu, díky našemu přátelství – díky esperantu. Děkuji vám mnohokrát, moji drazí, mnohokrát vám děkuji!

Fernando Maia ml.

Předseda Světového esperantského svazu (UEA)