Mezi 26. červencem a 2. srpnem 2025 se v Brně v České republice sešlo 1132 lidí ze 63 zemí, aby se zúčastnili 110. Světového kongresu esperanta. Diskutovali jsme o tématu esperanto a technologie jako mosty míru a důvěry mezi národy. Zároveň jsme vlastními aktivitami ilustrovali, jak dobře mezinárodní jazyk esperanto slouží jako most mezi různými mluvčími z různých zemí s odlišnými zkušenostmi a názory. Po zúžení jednání o nových technologiích na jejich komunikační aspekty, jsme následně sepsali zprávu a na jejím základě tuto rezoluci:

S potěšením konstatujeme, že nové komunikační technologie umožnily výrazný nárůst počtu prakticky dostupných mluvčích esperanta, a proto se znalost esperanta v propojeném světě stává stále cennější pro dosažení míru a důvěry mezi národy;

Vnímáme, že umělá inteligence (AI) pro strojový překlad a s její pomocí i vícejazyčná komunikace se stala levnou a široce dostupnou;

Zároveň pozorujeme, že motivace k učení se cizích jazyků slábne, mimo jiné v důsledku používání AI a snižování jazykové rovnosti, což vede ke kulturnímu provincialismu;

S obavami konstatujeme, že se objevuje velké množství digitálních médií, jejichž prostřednictvím se mnoho lidí snaží propojit zdroje informací s podobně smýšlejícími skupinami, což posiluje polarizaci ve společnosti.

Poukazujeme na to, že esperanto je plně vhodné jako mezinárodní jazyk a již má globální komunitu mluvčích, která jako hnutí podporuje respekt a zhodnocování cizích jazyků a kulturní rozmanitosti.

Proto vyzýváme vlády a občanskou společnost ve všech zemích:

• aby se vrátily k výuce i sousedních jazyků a zavedly esperanto jako školní předmět, aby se posílil přímý kontakt se sousedními kulturami a neutrální přístup k jiným jazykům.
• aby usilovaly o posílení postavení místních jazyků a esperanta ve srovnání s hegemonními jazyky.

Docházíme k závěru, že:

• vzájemná důvěra může přispět k harmonické, respektující, bezpečné a mezikulturní společenské atmosféře a snížit rozdělující síly ve společnosti.
• úcta k místním kulturám, které nesou místní jazyky, se tak upevňuje a zároveň se posiluje sociální soudržnost pro mír.
• nové komunikační prostředky tak pomohou budovat mosty mezi národy a tendence k bariérám a polarizaci se oslabí.

V Brně, 1. srpna 2025

Zdroj: Gazetaraj Komunikoj z 5. srpna 2025

Tématem tohoto kongresu bylo – esperanto a technologie jako mosty míru a důvěry mezi národy. V jistém smyslu jsou naše jazyky, mezi nimiž samozřejmě i esperanto, technologie. A jak budou účinné pro lepší mezilidské vztahy, bude záviset na našem vědomí toho, že nejsme sami; že jsme na sobě závislí; a že pro lepší soužití a spolupráci musíme žít a jednat solidárně.

Z této myšlenky se zrodila UEA: že nejsme izolovaní jednotlivci, ale že se navzájem potřebujeme, že existujeme kolektivně a společně a díky tomu, že esperanto je náš jazyk, neexistují pro nás žádná omezení ani překážky spolupráce, pokud nepřestaneme jednat solidárně. Vědomí této skutečnosti je samotnou silou naší naděje na lepší svět.

V tomto sále sedí lidé z desítek zemí s různými zkušenostmi, z různých kultur, různého věku a s různými pohledy na svět. V naší rozmanitosti, v naší krásné rozmanitosti, jsme přesto našli plně funkční společný neutrální jazyk. Navrhuji, abyste se nyní podívali na ty kolem vás. Dívejte se vědomě. Vedle vás jsou lidé – podobně smýšlející lidé, bratři a sestry z větší rodiny. Chci, abychom si všichni uvědomili, že nejsme sami, že všichni můžeme být hrdí na to, čeho naši předchůdci dosáhli a co nyní uskutečňujeme. To je plod spolupráce napříč časem a prostorem, plod solidarity – ale také plod odvahy.

Naši předchůdci museli hodně bojovat – a my musíme bojovat i nadále. Někdy si však myslím, že bychom mohli přestat mluvit o konečném vítězství esperanta. Důvod, proč si to myslím, je, že pro mě esperanto již zvítězilo. My všichni i tento kongres sami jsme toho nádherným důkazem. Ale samozřejmě chceme, aby esperanto i nadále vzkvétalo. Z tohoto důvodu však musíme bojovat i za další změny ve světě. Vskutku, pouze v rovnoprávnějším, spravedlivějším a solidárnějším světě bude esperanto moci plně vzkvétat.

Takže pokud už nebudeme mluvit o konečném vítězství esperanta, protože esperanto již zvítězilo, odvažme se začít mluvit o konečném vítězství lidstva. A pochopme sílu esperanta v tomto ohledu, nejen jako jazyka, ale jako hodnoty, pro přínos světa s větší sebedůvěrou a mírem. S větší láskou nakonec.

Vážení účastníci, doufám, že se vrátíte domů se silnějším pocitem, že jste součástí globální rodiny. Toto vědomí, že nejsme sami a že jsme na sobě závislí, musí nutně existovat ve společnosti, která jedná kolektivněji a solidárněji. Z celého srdce vám děkuji za naše setkání.

Doufám, že se vrátíte domů šťastnější: tak šťastní, jako jsem nyní já díky mým setkáním s vámi, díky našemu světovému kongresu, díky našemu přátelství – díky esperantu. Děkuji vám mnohokrát, moji drazí, mnohokrát vám děkuji!

Fernando Maia ml.

Předseda Světového esperantského svazu (UEA)

Mezinárodni umělecký večer tvoří ti účastníci kongresu, kteří se do programu přihlásí s vlastním uměleckým vystoupením. Na hudbu Smetanovy Vltavy zatančila se závojem Martina Sachs-Bockelmann z Německa, na nepálské, slovenské a vietnamské brumle zahrála Šaro Strečanská ze Slovenska. Na skotské dudy zahrál Baptiste Darthenai z Francie s doprovodem na buben v podání Paulíny Jalakšové ze Slovenska. Po tradiční skotské písní zaznělo Dvořákovo Largo z Novosvětské symfonie – velmi emotivní propojení české kultury s tradičním skotským hudebním nástrojem. Gracia Thuler z Brazílie přednesla báseň Cesta od L. L. Zamenhofa. Korejský tanec v tradičních krojích předvedly Li Hyonsuk a Lee Youngran. George Jähnig ve svém humoristickém vstupu obecenstvu ztvárnil fiktivní debatu několika různých národností o tom, který esperantský přízvuk je ten správný. Jako poslední vystoupil kongresový pěvecký sbor s třemi písněmi – jednou z nich byla slovenská lidová píseň Tancuj, tancuj.

Na samotný závěr byli pozváni na podium všichni vystupující a píseň Tancuj tancuj si zazpívali společně s publikem.

Závěrečný koncert

Koncert na rozloučenou byl v režii Kašiho, ke kterému se přidávali v průběhu večera i další umělci, kteří vystoupili na kongresu. Nálada byla výborná, publikum zpívalo a tančilo do pozdních nočních hodin.

O spolupráci Čechů a Švýcarů na hranici mezi Severní a Jižní Koreu v rámci mise OSN přednášela Mireille Grosjean ze Švýcarska.

Gilbert Niyukuri přednášel o smrtelném viru ebola. Posluchači se dozvěděli, že lidé se mohou nakazit dotykem 1/ infikovaných zvířat (při vaření masa nebo konzumaci) nebo 2/ biologických tekutin infikované osoby nebo 3/ materiálů, které přišli do styku s tělními tekutinami infikovaného – jako je oblečení nebo ložní prádlo. Virus se do těla dostává kůží nebo dotykem očí, nosu nebo úst. Mezi časné příznaky patří horečka, únava a bolest hlavy. Některé typy eboly jsou očkovány a lze je léčit léky.

Program Virinoj aktivas se věnoval situaci a postavení žen v různých částech světa. Součástí byla také společná diskuse všech účastníků.

Jeden z posledních bloků byl věnován prezentaci místa přístího kongresu – rakouskému Grazu. Zástupci nového LKK představili místo konání, účastníky na kongres pozval také zástupce města zodpovědný za turismus Dieter Hardt-Stremayr a v závěru byl dán prostor otázkám z publika.

V esperantuju velmi známé uskupení LoPoGo zahrálo svým fanouškům tentokrát spolu s duem ĴeLe řadu svých hitů, mezi kterými byly např. Malantaŭen z alba Eksplodigos vian domon.

Jolana a Richard Haanovi

Oba zpěváci představili obecenstvu v Boby Hall svět české i světové opery, operety spolu s písničkami legendárního divadla Semafor, které už 66 let dominuje české hudební scéně. Speciálně k příležitosti světového kongresu 2025 v Brně byly písně Jiřího Suchého a J.Šlitra přeloženy Vl. Turkem a Pavlou Dvořákovou do esperanta a zazněly v premiéře. S manželi Jolanou a Richardem Haanovými vystoupili také jejich dva synové. Celý večer doprovázela originální semaforská kapela pod vedením hudebního ředitele divadla semafor Jiřího Jana Nepomuka. Publikum ocenilo výkony všech umělců velmi vřelým potleskem a koncert byl účastníky velmi vysoce hodnocen.

Tim Gallego

Svým charakterem spíše klubové vystoupení Tima Gallega zahrnovalo nejprve akustickou kytaru, v druhé části jej doplnila reprodukovaná kapela.

Timův Instagram
Ni ne estas ni (YouTube)

Projekt Stely Besenyei-Merger mapuje mezigenerační zkušenosti s tímto mezinárodním jazykem. Prostřednictvím rozhovorů s rodilými mluvčími z různých zemí v podcastové sérii La Bona Renkontiĝo (sekce specialaj epizodoj) ukazuje pestrost a bohatství rodinných příběhů spojených s esperantem. Od roku 2018 tento projekt odhaluje jedinečné způsoby, jak rodiny esperanto používají a nabízí pohled do světa rodin, kde tento jazyk žije a rozvíjí se i po několik generací.

Jak rostliny vnímají

V rámci vědeckého programu prezentoval Félix Hartmann aktuální poznatky vědeckého výzkumu o schopnostech rostlin vnímat a reagovat na své okolí, komunikovat, přizpůsobovat se prostředí a dokonce i vnímat podněty kolem sebe. Na přednášce se posluchači dozvěděli, že rostliny dokážou reagovat na světlo, dotyk a další vnější vlivy, a to bez tradičního nervového systému. Jejich strategie přežití je mnohem složitější, než jsme donedávna předpokládali.

Akademie odpovídá

Akademio de Esperanto je nezávislá instituce, která dohlíží na vývoj jazyka esperanto a dodržování jeho základních principů. Byla založena roku 1905 a funguje na podobných principech jako Francouzská akademie. Tento program je pravidelnou součástí kongresu a během něj její členové představují svou práci od posledního kongresu a odpovídají na dotazy publika.

Šafrda band vstoupil do světa esperanta velmi úspěšně letos v květnu na konferenci rakouských esperantistů v Grazu, kde předvedl české populární písně v rockové podobě s esperantskými texty. Kongresovému publiku nabídl totéž, avšak s řadou dalších českých písní, které přeložili zejména Miroslav Malovec a Vladimír Türk. Díky projekci textů na velkých obrazovkách mohli čeští a slovenští esperantisté zpívat známé písně spolu s kapelou. Publikum bylo z hutného rockového zvuku nadšené a kapela si vysloužila mohutné ovace.

Ředitel vídeňského Muzea esperanta a plánových jazyků Bernhard Tuider prezentoval hovořil o digitálních dokumentech souvisejících s esperantem. Muzeum organizačně spadá pod rakouskou národní knihovnu a jeho digitální sbírka nejen esperantských dokumentů, časopisů a předmětů je tak profesionálně zpracována. K dnešnímu dni můžete vyhledávat celkem v 17 111 esperantských dokumentech, ale jsou k dispozici dokumenty v dalších plánových jazycích jako např. ido, volapük, interlingue aj. Vyhledávat dle nejrůznějších kritérií můžete i vy zde.

Vortoj – online hra na učení slovíček, do které mohli účastníci zapojit celé tělo díky taneční podložce. Procvičovat v různých modech můžete i vy – aplikace má slovní zásobu pro více jak 10 různých jazyků. Pokud nemáte taneční podložku, k ovládání můžete použít klávesnici nebo herní ovladač. Hrajte zde.

Populární duo Kajto vedlo hudební dílnu, kde účastníci zapojili svůj hlas a znalosti esperanta při společném zpěvu.

UEA dlouhodobě spolupracuje s OSN a UNESCO. O tom, jak tato spolupráce vypadá a čeho se podařilo dosáhnout v posledním roce, informovali účastníky Francois Lo Jacomo, Humphrey Tonkin a Sean O’Riain.