S potěšením konstatujeme, že nové komunikační technologie umožnily výrazný nárůst počtu prakticky dostupných mluvčích esperanta, a proto se znalost esperanta v propojeném světě stává stále cennější pro dosažení míru a důvěry mezi národy;

Vnímáme, že umělá inteligence (AI) pro strojový překlad a s její pomocí i vícejazyčná komunikace se stala levnou a široce dostupnou;

Zároveň pozorujeme, že motivace k učení se cizích jazyků slábne, mimo jiné v důsledku používání AI a snižování jazykové rovnosti, což vede ke kulturnímu provincialismu;

S obavami konstatujeme, že se objevuje velké množství digitálních médií, jejichž prostřednictvím se mnoho lidí snaží propojit zdroje informací s podobně smýšlejícími skupinami, což posiluje polarizaci ve společnosti.

Poukazujeme na to, že esperanto je plně vhodné jako mezinárodní jazyk a již má globální komunitu mluvčích, která jako hnutí podporuje respekt a zhodnocování cizích jazyků a kulturní rozmanitosti.

Proto vyzýváme vlády a občanskou společnost ve všech zemích:

• aby se vrátily k výuce i sousedních jazyků a zavedly esperanto jako školní předmět, aby se posílil přímý kontakt se sousedními kulturami a neutrální přístup k jiným jazykům.
• aby usilovaly o posílení postavení místních jazyků a esperanta ve srovnání s hegemonními jazyky.

Docházíme k závěru, že:

• vzájemná důvěra může přispět k harmonické, respektující, bezpečné a mezikulturní společenské atmosféře a snížit rozdělující síly ve společnosti.
• úcta k místním kulturám, které nesou místní jazyky, se tak upevňuje a zároveň se posiluje sociální soudržnost pro mír.
• nové komunikační prostředky tak pomohou budovat mosty mezi národy a tendence k bariérám a polarizaci se oslabí.

V Brně, 1. srpna 2025

Zdroj: Gazetaraj Komunikoj z 5. srpna 2025